ZDÁNLIVÁ SMRT - Noční můra osvícenské Evropy

5 hodnocení
 
Akce Efekt lupa
  • 1 z 5
 

Václav Grubhoffer, "mladá puška" mezi českými historiky, se ve své nové knize zabývá fenoménem zdánlivé smrti, jejíž možnost děsila naše předky ještě v první půli minulého století (a některé jedince možná děsí dosud). Jak odbornou, tak laickou veřejnost autor přesvědčí, že strach z živých mrtvých není jen tématem „vampýrské“ literatury, ale může být i tématem solidního vědeckého výzkumu. Vydáváme ve spolupráci s nakladatelstvím Argo. 

Dostupnost Skladem
Běžná cena 389 Kč
Ušetříte 139 Kč (–35 %)
250 Kč    
Kód produktu 300
Značka Městská knihovna Polička
Webová stránka značky knihovna.policka.org
Kategorie Knihy a publikace
 

Václav Grubhoffer se narodil 19. 10. 1981 v Poličce. V letech 2001–2007 vystudoval Kulturní historii na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, v roce 2013 úspěšně do končil doktorské studium (České dějiny) tamtéž.K jeho dlouhodobým badatelským zájmům patří kulturní dějiny smrti, těla, medicíny a vzdělanosti, jakož i  životní styl šlechty v  období 18.–20. století, zejména dějiny Schwarzenbergů a Eggenbergů. Je autorem monografie „Pod závojem smrti. Poslednívěci Schwarzenbergů v letech 1732–1914“ (2013) a více než dvou desítek vědeckých studií a kapitol v knihách na výše zmíněná témata.V současné době působí jako odborný asistent Ústavu romanistikyFilozofické fakulty Jihočeské univerzity, kde se zabývá zejména kulturními dějinami Itálie, italskou literaturou a česko-italskými vztahy.

  • Popis: 1× kniha, měkká vazba, 324 stran + 16 bar. příloh, česky
  • Rozměry: 240 x 165 mm
  • Rok vydání: 2018 (1. vydání)


Téma zdánlivé smrti, jejíž možnost děsila naše předky ještě v první půli minulého století (a některé jedince možná děsí dosud), téma, jímž se historiografie na západ od našich hranic zaobírá už delší dobu, rezonovala zatím jen slabě v prostředí české historiografie. Tuto mezeruvelmi zdařile vyplňuje Václav Grubhoffer, který ve své publikaci navazuje na svůj dosavadní výzkum a publikační činnost, která se setkává s mimořádně kladným ohlasem.Autor se v existující historiografické produkci velmi dobře orientuje, navíc má mimořádně šťastnou ruku při výběru pramenů. Díky jejichpečlivé kritice a originální interpretaci vznikla práce, která nesporně osloví jak odbornou, tak laickou veřejnost, neboť čtenáře přesvědčí, že téma zdánlivé smrti není jen tématem „vampýrské“ literatury, ale může být i tématem solidního vědeckého výzkumu.

Milena Lenderová


Zdánlivá smrt je bytostným tématem kulturní historie, protože jde spíše o  konstruovanou symbolickou představu než o  sérii událostí uchopitelných jako dějinná fakta. Představa pohřbení zaživa se v 18. i 19. století zjevně vynořuje, vytrácí a zase vrací, a proto i strach z tohoto pohřbení je zakotven kdesi mezi individuální psychologií a kolektivní společenskou pamětí. Je to strach před něčím, co stojí na hranici doslovného a imaginárního. Vytvořit komplexní vývojový příběh tématu zdánlivé smrti je proto možné jen se schopností interdisciplinárního pohybu, zahrnujícího celé spektrum materiálu od literárních děl či dobových záznamů přes dějiny každodennosti až po dějiny lékařství. V českém kontextu má téma zdánlivé smrti to štěstí, že si v osobě Václava Grubhoffera našlo autora, který je takovéhoto pohybu napříč různorodými disciplínami schopen.

Petr A. Bílek